Velký ostrov, jinak také Havaj je oproti ostatním význačný hlavě svojí pokračující vulkanickou činností. Tento fakt vás nás začal bít do očí okamžitě, jak jsme přistáli v rozpraskaném lávovém poli. Mimochodem, letiště jsou na celé Havaji poměrně nezvyklá. Mívají otevřené terminály a nedá se zde bivakovat, což je informace pro lowcost turisty velice důležitá. Své jméno ostrov získal samozřejmě proto, že je ze všech největší, to se nepříznivě projeví na účtence za pohonné hmoty. Všechno je zde oproti ostatním ostrovům poměrně dost daleko. Z moře se tu líhnou dvě vyhaslé sopky, které již z letadla působí majestátním dojmem. Dále také fungují jako zarážka pro mraky cestující nad Pacifikem. Což zaráželo nás, protože na západní části ostrova nám tak pršelo dost často.
Ubytování na Big Island
Prvním kempem, kde jsme složili naše ztahané hlavy, byl Kalopa state park. Tento park je oproti ostatním v poměrně velké nadmořské výšce, teplé ponožky nocování velice zpříjemnily. Také jsme zde potkali již zmíněného Izraelce, jinak byl kemp úplně prázdný a to dost možná včetně správce. Přímo kousek od míst na stany začínají traily hustým pralesem, které stihnete třeba před večeří. Důležité je ale se neztratit, jako se to povedlo nám. Noční les vydává spousty podivných zvuků, museli jsme tedy stáhnout půlky a pelášit směrem, kterým jsme tušili stan.
Sprchování a očista
Další zastávkou měl být kemp Mackenzie. Nachází se na vysokém lávovém útesu, o který se rozbíjejí v pravidelných intervalech vysoké vlny. Kempovat je možné ve stínu stromů, ve kterých se skrývají před sluncem a dost možná i zákonem i místní bezdomovci. Po zjištění, že zde není tekoucí voda, jsme byli donuceni volit jinou variantu. Nejdříve jsme zvažovali zde zůstat, avšak po zčásti nedobrovolném výletu na toaletu jednoho člena naší skupiny bylo rozhodnuto. Při návratu absolutně ztratil řeč a naopak získal barvu, která však připomínala stěnu čerstvě nabílenou Primalexem odstínu polárního medvěda. Trousil něco o pavoucích, těžkých bojích, jež s nimi svedl a pekle, které zažil.
Vydali jsme se tedy do nedalekého Isaac Hale, velmi moderního a udržovaného county kempu. Místní ranger nám poradil, ať se jdeme vykoupat do zátočiny, je prý velmi teplá. Po setmění, kdy odjeli všichni místní, se část vydala na průzkum a slíbené koupání. Voda svojí teplotou připomínala téměř kávu, ještě menší část z nás se do ní tedy vydala. Byli však nazí a špatně odhadli sílu vln. Po tom, co jsem obhlédl situaci a chvíli je pozoroval, jak vřískají štěstím, když s nimi vlny bijí o ostré kameny porostlé řasami, jsem se rozhodl tuto radovánku vynechat.
Nakonec jsem se raději jen sprchoval na pláži. Bohužel jsem byl vyrušen autem, které si na můj nahý zadek rovnou rozsvítilo dálková světla. Byla totiž veliká tma a moje alabastrové pozadí neodráželo dostatek světla, byť alespoň mně připomínalo dvojitý reflektor. Pro jistotu začal řidič tůrovat motor. Rozhodl jsem se jej ignorovat a pokračovat ve sprchování. Jakmile se vynadíval, vystoupil a my si tak konečně mohli prohlédnout onoho zvědavce. Na homosexuální rybáře si zde dávejte pozor!
Vtipná jména
Dále jsme také spali v kempu Namakany Paio v areálu Hawaii Volcanoes. Tento kemp velice doporučuji všem Pavlům, Pájům, Pájám a vůbec. Bohužel zde nefungovaly sprchy, a ačkoliv se kemp nezdá být příliš vysoko, opět jsme se všichni v noci probudili zimou s rampouchy u nosu. Je zde poměrně plno, protože mnoho turistů má zájem vidět záři vulkánu také v noci.
Posledním kempem byl Ho’okena. Tento kemp se vyznačoval hlavně Wifi připojením. Po velmi sporadickém připojování se na internet to byla příjemná změna, vyvalit se na pláž a surfovat u toho po internetu. Navíc bylo možné i šnorchlovat, protože kousek od pláže, jako skoro na každé pláži, je korálový útes.
Leave a reply