Národní park Banff Kanada

Národní park Banff Kanada je nejstarším kanadským národním parkem, založeným v místě okolo stejnojmenného městečka, původně k ochraně místních horkých pramenů. Nejbližší velké město a letiště je Calgary. Banff je obklopen dalšími národními a provinčními parky jako jsou třeba Yoho, Jasper a Kootenay. Mimo hor, ledovců, jezer, řek a jiných přírodních krás se chlubí také železnicí, procházející tudy až do Vancouveru. Ta se zasloužila o rozvoj turismu ale i ochrany přírody oblasti.

Užitečné informace

Pro vstup je třeba mít povolení, které lze zakoupit v bráně hned na začátku parku. Celoroční vstupenka, platná pro všechny kanadské parky a skupinu až 7 lidí (v jednom autě) stojí 136CAD. Bez auta to stejně nemá smysl, vzdálenosti jsou obrovské a veřejná doprava nemá nijak rozsáhlou síť. V největší vesnici v každém parku je informační centrum, kde vám rádi dají mapy oblasti a doporučí, kam se vydat. Silnic mnoho není a tak je celkem obtížné se ztrait. O to víc je stezek a trailů, kde je naopak možné zabloudit. Na území parku se nachází několik kempů, v sezoně lze některé i rezerovat dopředu. Výlet tím získá nádech divočiny, ale hlavně jsou mnohem levnější než hotely. Ty mohou být v sezoně také plné.

Fauna

Divoká zvěř obývající národní park Banff v Kanadě je velmi rozmanitá. Dva druhy medvědů, puma, liška, vydra, kojot a vlk jsou největší dravci. Turista s největší pravděpodobností zahlédne hlavně medvěda černého pasoucího se na pampeliškách u silnice. Ostatní zvěř je velmi plachá. V údolích se běžně vyskytují jeleni Wapiti a jiná vysoká. Někdy zabloudí i přímo do města. Pozor na vzhled, stejně jako všechna divoká zvěř můžou být velmi nebezpeční. Známý kanadský obyvatel los se více schovává u mokřadů a blízkých toků, převážně v odlehlejších místech.

V alpském pásmu jsou často horské kozy, ovce, svišťi a drobný pika. První dva jmenované zástupce je možné snadno zahlédnout opět u silnice, jak olizují zem. Veverka, chipmunk a zajíc jsou nejčastěji pozorovanými menšími savci. Caribou byli nejvzácnějšími velkými savci, ale lavina v roce 2009 možná zabila posledních pět zbývajících. Ohrožené druhy zahrnují třeba hlemýždě, žijícího pouze v horkých pramenech Banff Springs.

 Co vidět v Banff Kanada

Centrem všeho dění je městečko Banff, cíl většiny pracovníků na working holiday víza a turistické centrum. V létě jsou ulice a hotely doslova přeplněné a to i oba kempy v okolí. Hlavní ulice Banff Ave se svými obchody, Starbucksy a McDonaldy vede až k vodopádům na řece Bow Falls. Hukot vody doléhá k hotelu Fairmont, který je stráží. Proto je nad nimi postaven doslova jako hrad. Nedaleko je taky začátek trailu na horu Sulphur mountain se suveréně nejhezčím výhledem na město. Pro línější a movitější je možnost jet nahoru lanovkou za 60cad. U dolní stanice gondoly se po náročném 3 hodiny dlouhém výstupu dá ohřát v horkých pramenech. Vstupné je za 8cad a půjčí vám i plavky. K dokonalému zakončení dne pak stačí si dát steak v restauraci Mellisas Missteak nebo Saltlik zpátky ve městě.

Hned za nejmenším kopcem nad městem, horou Tunnel mountain se řeka Bow rozlévá, točí a tvoří peřeje okolo hory největší, Mt. Rundle. Na obě lze vyšplhat, přičemž Rundle je asi nejobtížnější výstup v oblasti a trvá přes 6 hodin. Tunnel je hodinová záležitost a nedaleko kempu pod ní se dá dojít ke skalním útvarům Hoodoos nad řekou.

Další atrakce okolo Banffu

Další den se dá strávit okolo jezer, kterých je tu nespočet. Nejznámější a takřka v docházkové vzdálenosti od velké cedule Banff, kde se všichni fotí, jsou tři jezera Vermillion Lakes. Při dobrém počasí se v něm krásně odráží Rundle. V létě bez repelentu je to ale o život. Největším jezerem je Lake Minewanka, kde se dá zaplatit výlet na lodi nebo dojít procházkou ke kaňonu. Silnice sem vede okolo Two Jack lake a Johnston lake, která jsou o něco teplejší a dá se v nich tak koupat. Okruh okolo jezer projíždí zaniklým městečkem Bankhead, kde se dříve těžilo uhlí. Okolo starých jam vede stezka až na úpatí hory, s výhledem na všechna zmíněná jezera.

Sunshine Village je hned druhá odbočka za městem. Lyžarské středisko má v létě několik kratších trailů po horských loukách okolo jezer, nebo i delších několikadenních. Horské louky Sunshine meadows nejsou tolik navštěvované a v srpnu, když vše rozkvete jsou opravdu nádherné. Navíc tudy vede cesta na Assiniboine, pravděpodobně nejhezčí oblast v Kanadě.

Johnston Canyon, Morant Curve a Castle Junction patří do Bow river parkway. Pokud jste ještě neviděli medvěda a je to správné roční období, tady ho uvidíte.

Co vidět v Canmore Kanada

Canmore je skoro dvakrát větší než Banff, přesto je klidnější, protože tu není tolik turistů. Skoro 0,5% obyvatel jsou Češi a oproti Banffu působí sportovnějším dojmem. Za základnu ho má spousta horolezců a jiných vyznavačů adrenalinových sportů. Nejdominantnější ze štítů nad městem jsou Three Sisters, nejlépe fotografované od Policemans creek. Podstatně jednodušší pro zdolání je vrchol Ha Ling se skvělým výhledem na město. Pro případné nebojsy bez závratí je výzvou Lady Mac, jejíž posledních pár metrů jsou skutečnou výzvou. Strmé srázy na obě strany jak břitva ostrého hřebenu neodpustí jedinou chybu. Město může být jako výchozí bod pro výlet do Kananaskis.

Kananaskis

Hned za Canmore je neprávem opomíjený provinční park Kananaskis. Přímo z Canmore tam vede prašná cesta, okolo umělých jezer. Obzvláště na podzim nádherné jezero Wedge pond působivě odráží zbarvené stromy a okolní hory jako zrcadlo. Kousek dál, u obou hlavních jezer, jež daly parku jméno je stezka na Rawson lake a Sarrail ridge. Výhledy jsou naprosto úchvatné a cesta není příliš náročná. Podobných trailů je zde nespočet a mimo místních a výletníků z Calgary tu příliš lidí nepotkáte. Oblast má přitom spoustu co nabídnout.

Co vidět v Lake Louise Kanada

V samotné vesničce nic moc není, mimo drahé potraviny a obchod s alkoholem. Je poznat rozdíl ve velikosti oproti Banffu. Hlavním tahákem je jezero Lake louise s kýčovitým hotelem Fairmont na jeho břehu. Obzvláště v létě je osvěžující 4km procházka po břehu pryč od davů, přesto tak trochu s davem. Druhým nejvytíženějším trailem je Lake Agnes Teahouse, za nějaké 3hodiny je možné dojít k chaloupce a po vyčkání nezbytné fronty si dát čaj. Stezek je tu samozřejmě mnohem více, třeba na Plain of six glaciers, 11km lesem s výhledem na vrcholky a ledovce, lavinová pole a na konci čeká taky čaj.

Pokud není parkoviště plné, pustí vás správci parku k azurové vodě Moraine Lake, obklopené deseti vrcholky. Během pár minut lze vyběhnout na vrcholek morény pro nejlepší výhled. Od jezera startuje několik zajímavých trailů, především Larch Valley, nádherné údolí, na konci září kompletně žluté díky modřínům. Mt. Temple je označována jako nejjednoduší třítisícovka v oblasti, přesto se jedná o velmi náročný výstup. Výhled je ovšem nezapomenutelný, pokud je dobrá viditelnost.

Assiniboine

Kvůli svojí podobnosti s alpskou ikonou je Mount Assiniboine někdy označován jako „Matterhorn skalnatých hor“. Přestože leží přibližně 13,5 tisíc kilometrů od sebe, oba sdílejí stejnou pověst pro horolezce, malíře a fotografy. Na břehu jezera pod horou stojí od roku 1928 malá chata Assiniboine lodge, stejně jako dnes základna pro lyžování a turistiku. Kapacita je velmi omezená a mimo několika dalších malých srubů zbývá pouze přírodní kemp. Výlet je to skutenčně náročný, všechno vybavení je nutné si přinést ssebou. Ale hlavně je tam nutné buď dojít 26km pěšky horským terénem, nebo přiletět helikoptérou. I díky svojí poloze a odlehlosti má toto místo úžasný charakter skutečně nádherné divočiny a sám je považuji za jedno z nejhezčích míst v Kanadě.

Kootenay

Asi to nejlepší co park nabízí není vůbec zadarmo. 55km dlouhá výzva, vedoucí vysokohorskými loukami, obklopenými ledovci a vysokými štíty. Za tu námahu to ale stojí. Pohled na žluté modříny, zvrásněné skály a odlehlé jezero Floe lake je skutečně dechberoucí.

Výlet k marble canyon zabere jen slabou hodinku. Několik mostů tu překračuje úzký, 61m hluboký kaňon, vyhloubený modrou říčkou ve vápencovém masivu. Cesta končí u menšího vodopádu. Od parkoviště vede druhá cesta přes spálený les. Po chvilce obdivování zničeného porostu, který znovu začíná ožívat se zastaví u Paint pots. Půda a i voda v nevelkých jezírcích má sytě okrovou barvu. Původní obyvatelé věřili, že je to způsobeno přítomností duchů, může za to ale vysoký obsah železa.

Yoho

Spiral tunel je ukázkou mistrovství železničního inženýrství. Z vyhlídkové plošiny je vidět na ledovec Yoho a tunely v údolí. Intepretační tabule vysvětlují funkci a historii stavby železnice v oblasti. Natural bridge je rychlým zastavením na cestě k jezeru Emerald. Silné proudy řeky Kicking horse tu podemlely pořádný kus skály a jak název napovídá, vytvořily přírodní most.

Emerald lake získalo název díky svojí nádherné barvě. Mimo půjčení kánoe je možné jezero také za cca 1,5h obejít kolem dokola a s dostatkem času vstřebat krásu místa. Na začátku trasy cesta překračuje lavinové pole. Z parkoviště je možné se vydat krátkou procházkou k Hamilton Falls. Cesta vede ve stínu lesa a od potoka jde příjemný chlad, vítaný v letním vedru. Podle břehu je vidět staré dřevěné potrubí a také opěrná zeď na dně vodopádu je dobře patrná. Původně byl potok zdrojem vody pro Emerald lake lodge.

Slovo Takkakaw z jazyka indiánů Cree znamená „velkolepé“, což je určitě více než vhodný popis těchto vodopádů, vysokých 384 metrů. Voda zde ve dvou stupňích s ohlušujícím řevem padá do hlubiny. Zvláštně tvarovaný druhý stupeň způsobuje, že je proud vymrštěn nejprve vzhůru a pak dolů. Z parkoviště je to krátká procházka nejdříve přes most a pak přímo pod běsnící živel.  Oblast jezer Lake O’Hara je jednou z těch, kde platí omezení počtu návštěvníků kvůli ochraně přírody. Dá se sem dostat pouze pěšky po 11km dlouhé štěrkové cestě nebo si rezervovat autobus u Parks Canada. Omezení samozřejmě platí i na kemp, stejně jako autobus je často vyprodaný dlouho dopředu.

Co vidět v Icefields Parkway Kanada

Na tuto oblast je nutné si vyčlenit minimálně 2 dny, byť se to ze vzdáleností nezdá. Protože se zde nacházení jen asi 3 hotely, je to s ubytováním poměrně zajímavé. Rozsáhlý výběr rozšiřuje nabídka wilderness hostelů, což jsou v podstatě dřevěné sruby bez vybavení. Cestou je velké množství zastávek s vyhlídkami a stezkami. Hlavním tahákem jsou dle názvu ledovce, ale také jezera. Jako první se z lesa vynoří Herbert lake hned od silnice. Často se tu tvoří malebné mlhy, které někdy zakryjí i druhé jezero s podobným názvem Hector lake. Vede k němu 5km trail.

Jednou z prvních možností, kde se ubytovat je chata NumTiJah na břehu jezera Bow lake. Zvláštní název označuje v jazyce původních obyvatel kunu. Od nádherného srubu je to k vodě jen kousek a výhledy na ledovce a vodopád jsou úchvatné. Dle mě nejhezčí jezero Peyto lake, snadno dostupné krátkou procházkou z parkoviště díky okolním ledovcům zažívá značně proměnlivé počasí. Často je zataženo, přesto ho většina lidí nevynechá. Watefowl a Chepren lake je dvojice jezer s několika traily, nacházející se o pár kilometrů dál.

Další atrakce v Icefields Parkway

500 metrů procházky stačí k dosažení Mistaya canyon. Rokle vytvořená zpěněnou a bouřící vodou pod mostem není tolik navštěvovaná jako jiné kaňony a o to více stojí za návštěvu. Po pár kilometrech se silnice zajímavě stočí a po táhlé zatáčce začne stoupat k Cirrus mountain viewpoint. Z vyhlídky je vidět silnice v údolí i most, který jste před chvílí překonali. Při vhodném počasí je ale hlavní atrakcí skála v pravo s velkým množstvím vodopádů. Osmikilometrový trail alpskou krajinou až k Wilcox pass vede prakticky nad silnicí vedoucí k Icefields centre. Druhý trail v oblasti vede k Parkers Ridge. Výhledy jsou tak hlavně na okolní hory a ledovec.

Athabasca glacier je jedním z nejdostupnějších a nejnavštěvovanějších ledovců v severní americe. Naproti ledovci stojí Icefields centre, používané jako hotel a turistické centrum s prodejem aktivit v okolí. Nejoblíbenější je asi vyjížďka na ledovec speciálně upraveným autobusem a procházka po skleněném mostě. Sunwapta falls jsou dvojice vodopádů, přičemž prvnímu předchází ostrůvek se stromy, jež řeka obklopí a pak se vrhne 18 metrů dolů. Athabasca falls jsou další vodopády cestou. Několik vyhlídek bývá doslova přeplněných, kvůli snadné dostupnosti. Přes léto nepříliš zajímavé, ale o to lepší v zimě je jezero Abraham lake. Ze dna se díky tlení rostlin na dně uvolňuje metan, který se při příhodných podmínkách zachytí v ledu těsně pod povrchem ve formě bílých bublin. Tento efekt je ale možné pozorovat i na jiných jezerech.