Přílet na Havaj a přesuny mezi ostrovy

Havajské ostrovy se rozkládají v Tichém oceánu, přibližně na opačné straně zeměkoule, než je Česká republika. To sebou přináší problémy s časovým posunem 12 hodin. Volat totiž ráno a dovolat se vlastně až večer, na to jsou i naši operátoři krátcí. Ostrovy jsou 50. státem USA, mluví se tady tedy převážně anglicky, občas se prolínajíc s havajštinou. Tento jazyk je tvořen téměř samými samohláskami, a proto pro nás zní poměrně divně. Pro místní zníme divně zase my, náš jazyk je pro ně velice tvrdý. Což je shodou okolností i mé příjmení, pro paní za letištní přepážkou hraničilo s útokem na její vyslovovací schopnosti. Bohužel tento boj prohrála.

Obyvatelé Havajských ostrovů

Poprvé byly ostrovy obydleny Polynésany, jejichž potomci zde žijí dodnes. Nám v mnohém připomínali naše opálenější spoluobčany, neboť jsou mnohdy velice laxní a nepořádní, až by člověk řekl, že jsou líní špindírové. Havaj, to je totiž hlavně flákání. Život se tak zde zdá být velice jednoduchý a pohodlný. V roce 1778 ostrovy při cestovatelské výpravě objevil kapitán Cook a později na to také doplatil a zemřel.

Cestovní kanceláře je objevily také již velmi dávno, a proto se na vyhlášených místech s klidem nedá počítat. Havajané jsou obyčejně velice přátelští, stále se ptali, odkud jsme (a samozřejmě naprosto netušili, kde to je). Což bylo místy velice vtipné, neboť sotva dovedli uhodnout, že jsme z Evropy. Jednou se nás totiž například slečna ptala a napoprvé samozřejmě velice mylně odhadla Britský původ, zřejmě dle mého typicky českého přízvuku. Pak zkusila jinou zemi, a to Itálii, jejíž jsem jako téměř árijec, s blond vlasy a modrýma očima, jistě typickým představitelem.

Silnice a jejich jména

Dále se s ostrovy pojí jméno krále Kamehameha, popřípadě jeho nespočtu následovníků, jež je vidět prakticky všude a ani po tisící nepřestane být vtipné. Havajané obecně mají zvyk pojmenovávat místa neobvykle, například zážitek z jízdy po Like Like highway zůstane i pro Američana dlouho v paměti. „Do you like, that I like highway like Like Like highway?“. Silnice jak si jistě všimnete, jsou na všech ostrovech vždy po pobřeží, do kola celého ostrova, není proto problém jej obkroužit celý a udělat doslovný Roundtrip.

Přílet na Havaj

Dostat se sem není v dnešní moderní době motorových ptáků žádný problém. Letenky se vyplatí nakoupit s předstihem, cestujete-li v září, v červnu už začínají být dost drahé. Respektive za stejnou cenu již neseženete ty samé služby, jako třeba přímý let a hnusné jídlo na palubě. Průměrně se letenky pohybovaly okolo 700 dolarů (2012) pro přímé lety. Za tento obnos jsme získali úžasnou cestu, trvající snad 10 hodin, během které jsme nedostali žádné jídlo a za kufry jsme museli připlatit, což je v USA standard. Zato byla ve vybavení letadla osobní obrazovka plná her, filmů a hudby. Navíc jsem byl velice potěšen sedadly hned u nouzového východu, což slibovalo mnoho místa pro nohy. Bohužel mi již nikdo neřekl, že je tam tak příjemné klima, že z toho chytím náběh na zápal plic. Do letadla se dobře oblečte, obzvlášť na tato místa!

Let z New Yorku

Lety probíhají z New Yorkského letiště v Newarku, s čímž jsme museli počítat. Většina letů z Evropy totiž končí na JFK. A přesun mezi nimi totiž znamená cestu Air trainem, vlakem a metrem, což s bagáží není úplně snadné. V metru jsme byli tak trochu za podivíny, naštěstí je tam takových dost. Shuttle mikrobusy jsou však poměrně drahé a pokud si můžete dovolit taxi, tak nebudete číst tento článek.

My jsme samozřejmě ani neměli dohodnuté žádné ubytování a tak jsme 22 hodin na letišti trávili poměrně svérázným způsobem, bivakováním v terminálu. Není nad to, vylézt ráno ze spacáku uprostřed letištní haly a před zraky cestujících si jít vyčistit zuby na toaletu. Pravé punkové cestování. Internet je snad všude placený a tak jsem byl donucen jej krást z okolo projíždějících autobusů, popřípadě od United clubu.

K bivakování se pojí také jedna historka s bezdomovcem. Jeden se totiž během noci asi cítil osamělý a tak si k nám přilehnul. A část letištní noci trávil s námi a nás zase trávil svým otřesným pachem. Což zřejmě posílilo mojí auru bezdomovce. Když jsem si šel koupit jídlo do fastfoodu a jeden cizí pán mi nabízel pizzu zdarma, že jí už s rodinou nezvládne sníst, trochu jsem se zarazil. Tato aura mi však vydržela po celou Havaj, a napodruhé na Kauai, kde mi bylo nabídnuto pivo, co místním zbylo, mne to již nepřekvapilo. A potřetí mne jídlo, co si stařenky nemohly vzít do letadla a daly mi jej tak plnou tašku, již jen rozesmálo. Tímto všem děkuji, vzal jsem si všechno.

Přesun mezi ostrovy

Na létání a na letadla si zvyknete ihned, protože mezi ostrovy se používá asi jen tento dopravní prostředek. Kdo by se taky chtěl trmácet bůhví jak dlouho na lodi! Každý let trvá přibližně do hodiny a stojí mezi 60 a 120 dolary. Než letuška vysvětlí pokyny a vypijete podávaný nápoj, letadlo už dosedá. Na Maui létají i různé malé společnosti, takže máte možnost letět opravdu malým letadlem. Pro mnohé to může být nový akční zážitek. Vidět pilota jak vám nejprve zváží kufry, poté zasimuluje letušku a rozsadí, a nakonec i celý let odřídí, to se jentak nevidí. Kdo očekává krásné Havajanky jako letušky, asi bude zklamán. Jediná, kterou jsme měli tu čest spatřit, připomínala spíše The Rocka a donutila mne se zastydět nad velikostí mých paží. Přeprala by mě asi bez problémů a na bench by zvedla také více.