Banff jsme na pár dní vyměnili za Lake Louise, které je asi 8x menší. Je tu několik restaurací, pár hotelů, 2 malé obchody a benzínka. Takže se stále něco děje a o zábavu není nouze. Pokud za zábavu považujete jen jídlo, spaní a nakupování.
Přes den městem projede zhruba tolik autobusů, kolik je v něm obyvatel. Všechny míří ke stejnojmennému jezeru, na jehož břehu stojí předražený několikapatrový hotel Fairmont. Obrovský kýč, kde nás nechtěli zaměstnat. Holomci, očekávanou personální a výkonnostní krizi, která nastane protože si nechali ujít takovou příležitost jim ze srdce přeji.
Potom, co autobusy vyzvrátí turisty odjedou na přeplněné parkoviště čekat na další pokrm. Turisté mezitím vykonávají Brownův pohyb se selfie tyčemi v rukách a zdálky tak připomínají hromadný turnaj v šermu bez pravidel. Parkoviště se během dne zaplní natolik, že správa parků už další auta nepustí ani do města. Počet lidí během sezony je skutečně neuvěřitelný, každý z nich chce mít tu svojí jedinečnou fotku. Naštěstí se to na trailech celkem rozmělní, přímou úměrou délce trailu. Je jich opravdu hodně, i bez neuvěřitelně drahého půjčení kánoe se tak u Lake Louise strávit bez problému celý den.
Traily v okolí Lake Louise
Od jezera jsme v zástupu došli až k Lake Agnes Tea House. Ani prudké stoupání moc lidí neodradilo a na čaj o páté se čekala fronta asi už od dvou. Pokračující traily už byly náročnější a lidí značně ubylo. I tak jsme ale museli čůrací přestávku načasovat do mezery mezi procházejícími, což se mi ne úplně podařilo. Cestou na Plain of six glaciers jsme mohli obdivovat několik lavin. Obdiv jsme vyjadřovali nadávkami a bořením se ve sněhu do kopce. Síla živlu je neuvěřitelná, polámané obrovské stromy ukazují, kdo je tu skutečně pánem. Člověk pak musí mít značný obdiv k horolezcům minulého století, kteří místo objevili s vybavením na hony vzdáleným tomu našemu. Na druhou stranu jsme potkali několik turistů v džínách a teniskách, takže to zas tak hrozné nebude.
Jezero není přímo ve městě. Správa parku sice poskytuje Shuttle zdarma, a to ze všech parkovišť, jenže ten jezdí podle rozvrhu. A ten se ne úplně kryl s naším návratem, protože poslední jede asi v 6. Takže jsme si výlet neplánovaně prodloužili o dalších několik kilometrů cestou mezi ohrádkami na medvědy. Ty ohrádky jsou tedy spíš na turisty, jen je obtížné rozeznat, kde je vnější strana. Nachodili jsme za to odpoledne asi 30km a do hostelu dorazili jen z posledních sil. Úplně vyčerpaní jsme zkontrolovali další potenciální zaměstnavatele, kteří nás nechtěli a v hospodě si dali pár zasloužených piv. Na hostelu jsme měli nového spolubydlícího. Zmatený Ind, chrápající celou noc tak, že přehlušil i jedoucí vlak. Z postele nad ním jsem se vždy svěsil a polštářem se mu snažil domluvit. Ani několik facek polštářem bohužel moc nepomohlo a náš den v Lake Louise byl zakončen příšernou nocí.
Leave a reply